Sport

Poddajné ovečky z Česka

Tak jsem si říkal, že fotbalový zápas Rusko:Česko bude jistě zajímavý. Usedl jsem k televizi, ale do toho bouřka. Snad to nebudu muset vypnout, lekl jsem se. Když si už člověk něco naplánuje a na něco se těší, tak je to škoda. Bouřka se točila okolo a televizi jsem vypnout nakonec nemusel. Přesto lituji, že jsem to neudělal.

Výsledek 4:1 pro Rusko je víc než výmluvný. Už dávno nejsem fanoušek nějakého státu, ale fanoušek fotbalu. Ale pokud se mi má líbit fotbalový zápas, musí se hrát fotbal na obou stranách. Jenže v tomto případě se hrál jen na jedné straně. Připadalo mi, že si Rusko udělalo jen trénink a čeští fotbalisté jim na tréninku dělali jen v podobě pokorných oveček figuríny.

Kde jsou ty dvě hvězdy?

Arshavin před zápasem prohlásil, že Češi mají jen dvě hvězdy, ale to je málo. Možná jsem někoho přehlídl, ale marně jsem na straně českého týmu ty dvě hvězdy hledal. Bílek si po prohře doma s Maďarskem těsně před ME dodával sebevědomí, že proti Rusku bude jeho tým s Rosickým silnější. Opakovaně musím tvrdit, že chvála adresovaná Rosickému na mě nezabírá. Pryč jsou ty zlaté časy, kdy Pavel Nedvěd podobná slova chvály potvrdil také výkonem. Tvořil, bojoval, dral se, nasazoval se pro tým, dokázal podržet míč, uklidnit hru, přejít do protiútoku apod. Nic takového jsem u Rosického včera ani nikdy dřív neviděl. 

Za pochvalu stojí snad jen výkon Pilaře v útoku a v obraně zase Hubníka.

S lehkostí jde všechno líp

Zatímco český tým jen ztěžka přecházel do protiútoku (pokud tam nějaký přechod byl), Ruští zkušení mazáci takticky vyčkávali a dvěma třema přihrávkami byli během chvilky lehce v nebezpečné situaci. Kdyby proměnili všechny své vyložené šance, těžko domyslet, jaký debakl by si Češi odnesli.

Konec fotbalu v Čechách

Co říci závěrem? Jak jsem již zmínil v úvodu, jsem fanoušek fotbalu, proto se už na další výstavu českých oveček koukat nebudu. Naopak Ruská lehkost, nápaditost, údernost a radost ze hry mě opět zaujala a jsem zvědav na další jejich ukázku fotbalové krásy.