Zdraví

Nebezpečí ukryté v plísních

Nástupem plastových oken dostala možnost se s plísněmi seznámit drtivá většina obyvatel. Plíseň vzniklá kondenzací vody a nedostatečným větráním usazená na omítce může v konečném důsledku vést například k astmatům, zejména u citlivějších dětí. Jsou ale plísně, které „konzumujeme“ přímo. Podívejme se na jejich nebezpečí.

„Užitečné“ plísně

K léčebným účelům plísní vedl objev penicilínu Alexandrem Flemingem. Od té doby se plísně začaly využívat při výrobě mnoha antibiotik. Ačkoli antibiotika byly považovány za novou cestu v medicíně, čas ukazuje také na škodlivost vyplývající z jejich užívání. Podáváním různých antibiotik totiž nehubíme jen škodlivé viry, ale současně s nimi i mikroorganismy životu prospěšné. To však vede k oslabení imunitního systému. Např. při jednom pokusu v Mexickém pohraničním městě Tijuana, měly zdejší dívky živicí se nejstarším řemeslem užívat preventivně celý život jistá antibiotika. Výsledek? Mnohé tyto dívky umíraly v mladém věku na virové nákazy...

Nebezpečné plísně

V dnešní době se téměř veškeré potraviny včetně pečiva balí do igelitu. Není proto divu, že je tak pro plísně na potravinách vytvořena živná půda. Plísně na potravinách produkují tzv. mykotoxiny, z nichž nejznámější je zřejmě aflatoxin – silně rakovinotvorná látka vyskytující se právě v plísních na potravinách. Tyto látky mohou vést k poškození především játry, ledvin, srdce, nervové tkáně a mohou vést dokonce k nádorovému onemocnění.

Buďte tedy velice opatrní a plísní napadené pečivo, ovoce, zeleninu, marmeládu, kompot apod. bez milosti vyhoďte! Sice možná přijdete o pár korun, ale příště budete důslednější a navíc se vyhnete zdravotním komplikacím, které by Vás stály nejen zdraví, ale také daleko větší výdaje.