Tip na knihu/film

Eva Tvrdá - Třešňovou alejí

Románem Třešňovou alejí máme jedinečnou možnost nahlédnout do nejhlubšího nitra lidí, jejichž všední život ovlivní příchod druhé světové války. Tento román vydalo v Ostravě roku 2008 nakladatelství Repronis, které se z velké části specializuje na regionální literaturu. Pochlubit se může například Deniky Ostravaka, které se několikrát dostaly na první místa v žebříčcích prodejnosti knih. Ilustrační fotografie ke knize Třešňovou alejí vytvořila Miluše Pagáč.

Román se odehrává v Třebomi, zapomenuté vesničce ve Slezsku. Zaměřuje se na dvě dívky – slezskou Němku Edeltraut a volyňskou Češku Ludmilu. Jedna z nich domov ztrácí a druhá jej nedokáže najít.

Obě dívky spojuje jeden dům. Válka zasáhne do života obou dívek. Bez milosti, přestože dívky s válkou nechtějí mít nic společného. Chtějí jen žít svůj život, dospívat, radovat se z mládí, tančit, péct koblihy...

Starší generace možná bude při čtení přikyvovat, že to takové opravdu bylo. Román ale není určen jen pamětníkům války. Ostatní čtenáři se mohou zamyslet nad nesmyslnosti války, která člověka degraduje svým barbarstvím na úroveň pouhého živočicha. Hrůzy války autorka vykreslila sice stručně, ale věrohodně a mocně. I ti nejmenší, kterým se autorka věnovala na počátku své tvorby, jistě budou prožívat příběhy hlavních hrdinek. Snažit se porozumět sami sobě a také svému okolí.

Přestože autorka píše o všedních starostech obyčejných lidí, z jejich nitra dokázala vytáhnout velice poutavé čtení. Střídání ročních období, každé se svým kouzlem. Vztah člověka k domovu a neochota jej opustit, i kdyby to mělo stát život. Mistrně zachází s detaily, např. značka na schodech, která spojovala lidské osudy víc než půl století. Nenápadně udržuje čtenáře v napětí. Svými otázkami dokáže čtenáře zapojit do děje a nutí jej hledat odpověď. Nakonec ale žádnou otázku nenechává bez odpovědi. Eva Tvrdá navíc dokonale zná svůj region, kde žije a působí. Třebom je opravdu nevšední vesnička. I dnes, po tolika letech, jakoby se tam zastavil čas. Kniha je navíc doplněna dobovými fotografiemi.

Snad jediné, co by se dalo na tomto díle vylepšit, je způsob psaní letopočtu. Časté uvádění letopočtu rozepsaného slovy, působí poněkud rušivě. Ve stručných a úderných větách, tak čtenáře od poutavého čtení nutně přibrzdí.

V Třešňových alejích ale Eva Tvrdá opět dokázala, že v jednoduchosti je síla. Připravila pro čtenáře opravdu silný zážitek.